Já si myslím, že pokud k tomu nejsou vedení od malinka, že puberťáky už moc předělat nejde.
U nás (bydlíme v bytě) mají každý dvě činnosti, co jsou jen jejich starost. Klukům je 8 a 11let. Můžou si vybrat a můžou to měnit, takže se točí umývání WC, zametání+vytírání+luxování, umytí umyvadel, vyleštění zrcadel, vynešení tříděného odpadu, praní+sušení+složení+úklid jedné pračky prádla. Většinou mají tak měsíc dva tři vybráno, pak je to omrzí, tak si to vymění. Co kdo dělá se píše do kalendáře, splněno musí být ten den (i ten den si vybírají sami). Pokud není do večera hotovo, jsou druhý den bez obrazovek (mobil+tablet+pc). Nikdo jim to nepřipomíná, odmítla jsem dělat policajta.
K tomu každý z nich připravuje jeden den v týdnu večeři. Opět mají pevně stanovený den, musí nakoupit potřebné a nachystat ostatním. Podotýkám tedy, že máme z 99% studené večeře, ale Áčko třeba tuhle dělal i palačinky. Další dva dny v týdnu mám já a muž, pátky jsme většinou pryč, tak to řešíme operativně.
S puberťáky bych asi hodila dospěláckou řeč... hele tohle je seznam prací, co se musí udělat, aby rodina šlapala. Já už na všechno sama nestačím, a ani mě to nebaví, dělat služku. Pojďme si to rozdělit, vyber si co by ti nejmíň vadilo za práce. Nechceš si vybrat, fajn, vymysli jiné řešení, které bude akceptovatelné pro všechny. I bych s nima šla do pokusu "já si peru sám" nebo tak něco. Nebo to by nefungovalo? Naivní představa matky malých dětí?
Jedna bývalá kolegyně měla puberťáky kluky. Už měla plné zuby mytí nádobí (podotýkám stalo se za totáče). Mytí nádobí předala dětem. Hoši vše na háku, však máma vyměkne. Nevyměkla, vařila čím dál menší porce, neb velké hrnce byly špinavé, poslední den jen namazala chleba. Prý měli špinavé hrnce všude po kuchyni, na lince, pod linkou... kolegyně to nesla těžce, ale vytrvala... a hochům nezbylo než nádobí nakonec umýt.
