www.pojdte-dal.cz

od **nepořádnicenepořádná** » 0, 1. srpen, 2014, 5:32 pm

Nový měsíc je tu :s494:

Čtu právě Cestu kaizen a je to zajímavé čtení. Uvidím, jak to bude s uvedením do praxe.
Jinak našla jsem zajímavé stránky - třeba to někoho taky inspiruje.
http://www.stream.cz/restart-zivota/100 ... vuj-talent
http://skolanavyku.cz/
Zajímavá je i knížka Konec prokrastinace - P. Ludwig.
Mějte se :d_sunny:

od **Malvína** » 0, 1. srpen, 2014, 8:59 pm

No jo, páááni, nový měsíc!
Nep, díky za tipy. Konec prokrastinace jsem právě dočetla. Jen to uvést do praxe, že?

od **rozmarýnka** » 0, 1. srpen, 2014, 9:07 pm

Malví: A zdá se ti to praktické, ta kniha Konec prokrastinace? Láká mě to. Jen si říkám, jestli mi to pomůže.

od **nepořádnicenepořádná** » 0, 12. srpen, 2014, 8:17 am

Tak už vím, co mi teď chybí. Nejlepší kamarádka na blízku. Mám jednu dvě. Ale jedna je dál a s druhou to úplně nebylo takové... Kamarádek nebo známých mám pak víc, ale to už není tak blízké.
Postrádám takovou, které můžu kdykoliv zavolat a cokoliv jí říct. Ale chyba je ve mně.
Máte to někdo taky tak? A můžu jí ještě ve 40ceti objevit?

od **rozmarýnka** » 0, 12. srpen, 2014, 9:08 am

Nep: Nevím. Já mám vždy kamarádku na nějaké životní období (škola, VŠ, mateřská na sídlišti, mateřská na vesnici). A mám vždy pocit, že jsem se o to nijak nezasloužila, jako že bych aktivně hledala. Mně pomáhá se vypovídat z problému. Ale jestli jsem já dobrá kamarádka, to nevím. Snad jo, když se mnou ta moje kámoška kamarádí :mrgreen:

Ale je fakt, že mám kamarádek víc a každá mě inspiruje do života jinak. Ale největší oporou je můj nejlepší kamarád - můj muž. I když s ním si tak často nepokecám, není čas.
Zkus si projít v duchu své kamarádky a známé, které máš. A třeba takovou kamarádku už máš a je to potřeba rozvinout.

od **atevi** » 0, 12. srpen, 2014, 6:34 pm

Nep- myslím, že ano. Jen bych ji cíleně nehledala, ale nechala věci plynout. Mám jednu úplně nej kamarádku, která je zároveň mým zaměstnavatelem. Sama se divím jak nám to funguje. Ale kamarádek mám víc, každá je jiná a každá mě obohacuje jiným způsobem. Vzájemně jsou dost odlišné a to je to co se mi na tom líbí.
Jak daleko je ta tvá kamarádka ?

od **Malvína** » 0, 12. srpen, 2014, 8:42 pm

Atevi, měla jsem to podobně - nej kámoška byla moje šéfka v práci. Pak se ale odstěhovala daleko, já šla na mateřskou a tak jsme si zmizely. Teď se ale povedlo zkontaktovat se a docela jsme navázaly, moc mě to těší.

TOP nej-kamarádka se hledá těžko, protože aby ti rozuměla ve všech oblastech života, musela by být hodně naladěná jako ty. Přesto myslím, že se najít dá i ve 40. Chtělo by to hodně "hledat", ale ne až tak cíleně - spíš hodně být s lidma a stýkat se s lidmi z více sfér - s holkama ze cvičení jít na kafe nebo vyrazit s něma na sportovní víkend, na školním sraze ne jen sedět na jednom místě, ale popovídat si s každým ze spolužáků, přihlásit se někam na kurz, prostě se s lidma víc poznávat a neuzavírat se. Chce to rozhodnutí a odvahu.

Rozmarýnko, těžko říct, jestli ti Konec prokrastinace pomůže. Když budeš CHTÍT, tak určitě pomoci může, záleží na každém, jak se k tomu postaví.

od **Zizi** » 0, 12. srpen, 2014, 10:25 pm

Holky, já mám kamarádskou krizi. V poslední době se mi nechce s mýma kamarádkama moc stýkat. Mám docela dost kamarádek, většinou služebně dost staré - od základky, střední školy, nebo z let tak lehce po dvacítce. V pozdějším věku jsem už žádnou další kamarádku nepotkala. Jestli mi teď stačí tohle virtuální ženské klábosení? To by bylo celkem na pováženou, že? Ale teda nevím, prostě, například dnes mi jedna fakt hodná kamarádka volala, že jsme se už dlouho neviděly a já jsem se s ní ani neměla chuť sejít. Nebo je to ten věčný nedostatek času, když mám jít někam odpoledne po práci, tak vlastně mi pak chybí jeden den, co mi stojí práce a pak těžko doháním, nebo ta moje věčná únava, když pak někam jdu, tak jenom sleduju, že bych už šla domů, jsem jak na trní a viděla bych se raději doma a odpočívala, sezení v kavárně ve městě je pro mě spíš stres, než odpočinek.

od **jupijaaa** » 0, 13. srpen, 2014, 7:47 am

zizi..možná je to tím,že jsou to kamarádky,se kterými nemáš moc společného...taky mám někdy ten pocit,že když mluvím..ani ne s kamarádkou,ale třeba s kolegyní,která řeší problémy své,že někdo z nás dvou je z jiné planety.Myslím,že hodně záleží na způsobu života,co žije..
Třeba jedna kolegyně má 36 let má 5 let.syna..bydlí u rodičů,s otcem dítěte se stýká,ale nebydkí spolu a ta teda řeší věci....o dítě se strará z 80% babička,kolegyně jen řeší aby kluk měl k teplákům adidas i bundičku adidas,nákupy,vaření a praní to asi nezná...a když se mě ptala kam s malým na dovolenou,dala jsem jí pár tipů ,ale nic jí nebylo dobré,bylo to drahé nebo to malého nebaví...no co jí mám na to říct??ať teda s tím rozežraným Michaelem sedí radši doma??? :beg:

..tady nemá auto a furt si stěžuje,že nemá auto :beg:

....tak mám chuť se jí někdy zeptat kde jsou všechny peníze co v životě vydělala,když nemá ani byt ani dům ani auto ani nic..pracuje tolik let a všechno utratí za hadry,za kosmetiku a jiné pí...ny.Když měl malý 9 měsíců,frkla ho matce a vrátila se do práce,proti tomu nic,když to někomu tak vyhovuje-prosím.....,ale kde je ta mateřská co brala víc než 2 roky ještě je svému platu???To by už to auto mohla mít,ale prostě nemá......
to je zizi jen jeden příklad,možná tě kamarádky nebaví,mají své problémy,ty zase své,každý žijete své životy,jedete si po své linii....Ale i mé kamarádky jsou určitě stejné jako tvé,musíte si najít aspoň nějaké témata co máte společné...jinak nevím...a bez kamarádů taky špatně,občas je člověk potřebuje... :mrgreen:

samozřejmě kamarádka co chová kočky a pořád o nich mluví tě nudí,když tě kočky neberou...stejně tak kamarádka,co má děti 3 a 4 roky a valí na tebe jejich historky tě nemusí bavit,když ty máš doma středoškoláka a vysokoškoláka. :dash1: