K zamyšlení?

Co se do ostatních rubrik nehodí

Re: K zamyšlení?

Příspěvekod Jindris » 0, 26. září, 2013, 2:23 am

Drahuš,
nevím, až ta moudra vytisknu, kam to všechno dám, abych to měla stále na očích.
:thank_you: též za připomenutí díla R.Fulghuma. Došlo mi, při hledání níže uvedeného citátu z jeho díla, že by nebylo marné si zase přečíst Ach jo...Možná jo, možná ne... Už hořela, když jsem si do ní lehal.... atd.
R.Fulghum :"Od začátku do konce – naše životní rituály" citát z knihy Kazatel 3.1-8:

Všechno má určenou chvíli
a veškeré dění pod nebem má svůj čas:
Je čas rození i čas umírání,
čas sázet i trhat;
je čas zabíjet i čas léčit,
čas bořit i čas budovat;
je čas plakat i čas smát se,
čas truchlit i poskakovat;
je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat,
čas objímat i čas objímání zanechat;
je čas hledat i čas ztrácet,
čas opatrovat i čas odhazovat;
je čas roztrhávat i čas sešívat,
je čas mlčet i čas mluvit;
je čas milovat i nenávidět,
čas boje i čas pokoje.
Jindris
 
Příspěvky: 68
Registrován: 0, 9. září, 2012, 12:53 am
Bydliště: okres Praha-západ

Re: K zamyšlení?

Příspěvekod mint » 0, 26. září, 2013, 2:48 pm

Vrátil jsem se domů , moje manželka právě prostírala stůl k večeři , chytil jsem ji za ruku a řekl jsem jí : - Musíme si promluvit . - Sedla si a začala klidně jíst . Uviděl jsem bolest v jejích očích . Spěchal jsem se a nevěděl jsem , co říct . No musel jsem jí sdělit , o čem jsem už dlouho přemýšlel . - Chci se rozvést , - začal jsem klidně . Zdálo se mi , že moje slova ji nerozčúlili , místo toho se mě měkce zeptala : - Proč ? Vykroutil jsem se a neodpověděl jí, co ji rozzlobilo . Mé srdce teď patřilo Džejn . Nemiloval jsem víc svou ženu . Pouze jsem ji litoval ! Následující den jsem se vrátil domů velmi pozdě a viděl jsem ji , jak něco píše za stolem . Nevečeřel jsem , jen jsem si lehl do postele a hned jsem i usnul , protože jsem byl unavený po bohatém dny s Džejn . Ráno mi oznámila své podmínky rozvodu. Nic ode mě nechtěla , pouze mě prosila o jeden měsíc odkladu našeho rozvodu. Prosila mě , abychom se za tento jeden měsíc snažili ze všech sil žít maximálně normálním životem . Uvedla velmi jednoduché příčiny. Náš syn měl o měsíc zkoušky a ona nechtěla narušit jeho přípravu naším rozvodovým procesem. Mně to vyhovovalo. No měla ještě jednu prosbu . Prosila mě , abych si vzpomněl na začátek našeho rodinného soužití , jak jsem ji nesl na rukou do pokoje jako v den naší svatby . Prosila mě , abych ji každé ráno během tohoto měsíce nosil na rukou z naší ložnice k vchodovým dveřím . Pomyslel jsem si , že se zbláznila . Jen proto , abych udělal naše poslední společné dny obhajitelném , přijal jsem její zvláštní požadavek . Mezi námi nebylo blízkosti a intimnosti , což ještě více zdůrazňovalo moje rozhodnutí rozvést se . Proto , když jsem ji nesl v první den , vypadaly jsme velmi nešikovně . Náš syn se smíchem tleskal : - Tati nese mámu na rukou . Jeho slova mě píchli . Z ložnice do obýváku , pak ke dveřím , jel jsem více než deset metrů držíc ženu na rukou . Zavřela oči a řekla měkce : - Nemluv našemu synovi o rozvodu . Přikývl jsem a cítil jsem , jak se mě to na chvíli dotklo. Pustil jsem ji u dveří a ona vyšla ven směrem na autobusovou zastávku , aby odešla do práce . Já jsem odešel do kanceláře . Vešel náš syn a řekl , že je čas vynést mámu . Moment , kdy otec vynáší na rukou jeho matku , se stal základní součástí jeho života . Moje manželka kývla rukou na syna , aby popošel blíž a silně ho objala . Otočil jsem se . Bál jsem se , že si to rozmyslím v tuto poslední minutu. Pak jsem ji vzal na ruce , když jsem šel z ložnice přes obývák do předsíně . Její ruka zavinula mou šíji měkce a přirozeně . Držel jsem její tělo pevně a blízko , stejně tak jako v den naší svatby . Ale její mnohem menší váha mě znepokojila . V poslední den , kdy jsem ji držel na rukou , ztuhl jsem . Syn odešel do školy . A já ji stále silně držel . Řekl jsem jí , že jsem si nevšímal , že v našem vztahu prostě chyběla blízkost . Odešel jsem do kanceláře , a tak rychle jsem vyskočil z auta , že jsem ani nezavřel dveře. Bál jsem se , že cokoliv, co mě zdrží , donutí mě rozmyslet si to , co jsem právě chtěl udělat . Vyšel jsem po schodech . Džejn otevřela dveře a já jsem jí řekl : - Promiň , Džejn , nechci se rozvádět . Džejn se jakoby najednou probudila ze snu . Dala mi facku , pak zabouchla dveře a rozplakala se . Sešel jsem dolů a odešel autem pryč . V květinářství , po cestě domů , jsem objednal kytici květin pro mou ženu . Prodavačka se mě zeptala , co má napsat na kartičku . Usmál jsem se a řekl jí: - Budu Tě vynášet na rukou každé ráno , dokud nás smrt nerozdělí ! ! ! V ten večer jsem odešel domů s květinami v rukou as úsměvem na mé tváři , vyletěl jsem po schodech a našel jsem svou manželku v posteli - mrtvou . Moje manželka bojovala během mnoha měsíců s rakovinou , ale já jsem byl tak zaujatý Džejn , že jsem si to ani jen nevšiml . Věděla , že skoro umře a chtěla mě uchránit od negativní reakce našeho syna v případě , že bychom se rozvedli . Alespoň v očích našeho syna jsem - já - milující manžel . Drobnosti v našich rodinných vztazích - to je to , co má skutečně význam , nejsou to milenky,není to dům , ani auto , ani peníze v bance . Proto si najděte čas na svou polovičku a dělejte ty drobnosti jeden pro druhého , ty , které vytvářejí blízkost a rodinné vztahy . Abyste měli opravdu šťastnou rodinu a opravdouvou lásku se vším co k ní patří!
"Je lepší zapálit svíčku, než proklínat temnotu." Konfucius
"Skoč, křídla roztáhneš cestou." Ray Bradbury

ObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
mint
 
Příspěvky: 496
Registrován: 0, 22. červen, 2012, 8:57 am

Re: K zamyšlení?

Příspěvekod Filomena » 0, 28. září, 2013, 10:54 am

Drahuš, tak na tohle si budu musset udělat volný večer... A chci sem přidat písničku, kterou složil můj syn, když jim vlak zabil kamarádku, zpěvačku. Bylo mu tehdy něco přes dvacet, byl právě po vojně. Bylo to hrozné, není to písnička běžně na zpívání, ale je v ní hodně lidského citu.

PROČ TU NEJSI
Hudba i slova Tomáš Kaňka, zpívá Tomáš Kaňka

Mezi hroby tiše kráčím
Náhrobky prohlížím
Pomalu svůj pohled stáčím
Na jeden z nich, s jménem Tvým.
Rozdíl letopočtů dělá
Necelých dvacet let
Všichni víme, žes nechtěla
Opustit tenhle svět
V duchu vzpomínky se vrací
Na tu spoustu slunných dní
Ty najednou se ztrácí
Na slezině poslední
Na ten svět co nám všem patřil
A bez problémů byl
Že naposled tě spatřil
Z nás nikdo netušil.
Proč tu nejsi mezi náma
Proč zešedla Tvoje máma
Proč na šachovnici chybí dáma
Když partie trvá dál
Proč osud je někdy krutej
Proč uvadá kvítek žlutej
Bůhví kde utrhnutej
Co Ti na hrob kdosi dal

Tvůj hlas každýho z nás hladil
A Tvůj smích všechny hřál
Tvůj zpěv se všemi vždy ladil
A každý Tvůj akord hrál
Tak proč najednou se ztratil
A nemůže dál znít
Co by každý z nás zaplatil
Jen kdybys tu mohla být
Zdá se mi to neskutečný
Že tu zůstal jen Tvůj stín
Že tu spíš svůj spánek věčný
A nic nejde dělat s tím
Přání velký v tuhle chvíli mám
Mít jednou dosti sil
A zahodit ten mramor bílý
Jen kdybych Tě probudil
Teď tu stojím jako sťatý
Jen vítr mě ovívá
Zírám na ten nápis zlatý
Co Tvé jméno ukrývá
A tak koukám jako vrána
A ňák nechápu svět
Že zavřená je brána
A Ty nemůžeš zpět
Proč tu nejsi mezi náma
Proč zešedla Tvoje máma
Proč na šachovnici chybí dáma
Když partie trvá dál
Proč osud je někdy krutej
Proč uvadá kvítek žlutej
Bůhví kde utrhnutej
Co Ti na hrob kdosi dal
Uživatelský avatar
Filomena
 
Příspěvky: 184
Registrován: 0, 9. květen, 2013, 8:56 pm

Re: K zamyšlení?

Příspěvekod Filomena » 0, 2. říjen, 2013, 3:53 pm

Jako mladá jsem jednou objevila Kiplingovu báseň If. Byly doby, kdy jsem jiuměla celou nazpaměť, protožemi vždycky pomáhala vyhrabat se z nejhoršího. Je sicepsaná pro kluka, ale v době emancipace je použitelná i pro něžnější pohlaví.
Rudyard Kipling: Když...

Když bezhlavost svým okem klidně měříš,
ač tupen, sám že nejsi bezhlavý,
když podezříván, pevně v sebe věříš,
však neviníš své soky z bezpráví,
když čekat znáš, ba čekat beze mdloby,
jsa obelháván, neupadat v lež,
když nenáviděn, sám jsi beze zloby,
slov ctnosti nadarmo však nebereš.

Když umíš snít a nepropadat snění,
když hloubat znáš a dovedeš přec žít,
když proti triumfu i ponížení
jak proti svůdcům spolčeným jsi kryt,
když nezoufáš, nechť pravdivá tvá slova
lstí bídáků jsou pošlapána v kal,
když hroutí se tvé stavení a znovu
jak dělník v potu lopotíš se dál.

Když spočítat znáš hromadu svých zisků
a na jediný hod vše riskovat,
zas po prohře se vracet k východisku
a nezavzdychnout nad hořem svých ztrát,
když přinutit znáš srdce své a čivy,
by s tebou vytrvaly nejvěrněj,
ač tep a pohyb uniká ti živý
a jen tvá vůle káže „Vytrvej“.

Když něhu sneseš přílišnou i tvrdost,
když svůj jsi všem nechť druhem jsi se stal,
když sbratřen s davem, uchováš si hrdost
a nezpyšníš, byť mluvil s tebou král,
když řekneš: “Svými vteřinami všemi,
mně čase, jak bych závodník byl služ !“,
pak pán, pak vítěz na širé jsi zemi-
a co nejvíc: pak, synu můj, jsi muž!

(Překlad z angličtiny Otakar Fišer, 1935)
Uživatelský avatar
Filomena
 
Příspěvky: 184
Registrován: 0, 9. květen, 2013, 8:56 pm

Re: K zamyšlení?

Příspěvekod mint » 0, 14. říjen, 2013, 1:09 pm

vule.jpg


Ono je to z knížky jakse učit jazyky, ale hodí se to na všechno...
"Je lepší zapálit svíčku, než proklínat temnotu." Konfucius
"Skoč, křídla roztáhneš cestou." Ray Bradbury

ObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
mint
 
Příspěvky: 496
Registrován: 0, 22. červen, 2012, 8:57 am

Re: K zamyšlení?

Příspěvekod rozmarýnka » 0, 14. říjen, 2013, 7:54 pm

mint Díky. Kdyby se někde pevná vůle prodávala, půjdu do fronty :D Cvičení, zdravá strava, jazyky... Něco pro to udělám
Kousek po kousku to zvládnu.
Uživatelský avatar
rozmarýnka
 
Příspěvky: 926
Registrován: 0, 24. říjen, 2012, 5:04 pm

Re: K zamyšlení?

Příspěvekod mint » 0, 23. říjen, 2013, 4:24 pm

Tuto báseň napsala žena, která zemřela v oddělení pro dlouhodobě nemocné. Personál nemocnice ji nalezl mezi jejími věcmi, a tak se jim líbila, že ji opsali a báseň pak putovala po celé nemocnici a dál. Báseň stařenky Poslyšte, sestro, když na mě hledíte, řekněte, koho to před sebou vidíte. Ach ano, je to jen ubohá stařena s divnýma očima a napůl šílená. Odpověď nedá vám, jídlo jí padá, nevnímá, když po ní něco se žádá, o světě neví, jen přidělává práci, boty a punčochy napořád ztrácí. Někdy je svéhlavá, jindy se umí chovat, už potřebuje však krmit a přebalovat. Tohleto vidíte? Tohle si myslíte? Sestřičko, vždyť o mně vůbec nic nevíte. Budu vám vyprávět, kým vším jsem bývala, než jsem se bezmocná až sem k vám dostala. Miláčkem rodičů, děvčátkem, tak sotva deset let s bratry a sestrami slád život jako med. Šestnáctiletou kráskou, plující v oblacích, dychtivou prvních lásek a pořád samý smích. V dvaceti nevěstou se srdcem bušícím, co skládala svůj slib za bílou kyticí. A když mi bylo pár let po dvaceti, já chtěla šťastný domov pro své děti, Pak přešla třicítka a pouta lásky dětí, jak rostly, už mohli jsme uzlovat popaměti. A je mi čtyřicet, synové odchází, jenom můj věrný muž pořád mě provází. Padesátka přišla, ale s ní další malí, co u mě na klíně si jak ti první hráli. Však začala doba zlá, můj manžel zesnul v Pánu, mám z budoucnosti strach, někdo mi zavřel bránu. Život jde dál, mé děti mají vrásky a já jen vzpomínám na ně a na dny lásky. Příroda krutá je, i když byl život krásný, na stará kolena nadělá z nás všech blázny. Tělo mi neslouží, s grácií už je ámen, kde srdce tlouklo dřív, dnes cítím jenom kámen. Však vprostřed zkázy té mladičká dívka žije a srdce jí, byť hořce, tam uvnitř pořád bije. Vzpomíná na radost, na žal, co rozechvívá, vždyť pořád miluje a nepřestala být živá. Málo bylo těch let a netáhla se líně, já smířila se s tím, že všechno jednou mine. Otevřete oči, sestřičko, teď, když to všechno víte, neuvidíte seschlou stařenu... Teď už - MĚ uvidíte!
"Je lepší zapálit svíčku, než proklínat temnotu." Konfucius
"Skoč, křídla roztáhneš cestou." Ray Bradbury

ObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
mint
 
Příspěvky: 496
Registrován: 0, 22. červen, 2012, 8:57 am

Re: K zamyšlení?

Příspěvekod velva » 0, 26. říjen, 2013, 1:18 pm

Drahuška-
Ale, protože ten pocit že sem patřím, co jsem měla, nahradil pocit zbytečnosti, tak sem dávám poslední příspěvek

Ted budu asi trošku protivná,ale musím.Drahuško,neblázni.Z čehojsi takový pocit,že jsi tu zbytečná získala?Z tohoto "chlívku"?

Myslím,že sem všechny nakoukneme,alenení čas reagovat naspoustu písní,básní a zamyšlení.
Dnes konkrétně nestíhám psát ani do drbárny(vařila jsem,uklízela a odpolednejdem na návštěvu),ale tobě píšu.
Nezlob (myšleno v legraci :) ) a piš dál. :give_heart:
velva
 
Příspěvky: 602
Registrován: 0, 20. červenec, 2009, 9:38 am

Re: K zamyšlení?

Příspěvekod velva » 0, 26. říjen, 2013, 9:05 pm

Drahuško - vím jak to myslíš.Ale snad už to tu není tak zlé?Chyběla bys mi...A myslím,že nejenom mně :give_heart:
velva
 
Příspěvky: 602
Registrován: 0, 20. červenec, 2009, 9:38 am

Re: K zamyšlení?

Příspěvekod velva » 0, 26. říjen, 2013, 9:43 pm

Ilali - myslím.Taky mě to hodně trápilo,nálada,jaká tu před nedávnem vládla :( :( .Ale myslím,že se snažíme,aby tu bylo zase hezky.
I tebe moc ráda čtu - jsi mou motivací,jak najít v sobě lásku k pohybu a ke cvičení :give_heart:
velva
 
Příspěvky: 602
Registrován: 0, 20. červenec, 2009, 9:38 am

Další

Zpět na Povídání jen tak

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník