Jak daleko to zašlo?

Každý všední den tu najdete jeden tip na uklízení. Když si představíte, že tisíc jiných žen dneska uklízí ve skříni v předsíni, možná se dáte zlákat ;-)

Tip pro nováčky: tady začněte, když chcete akci bez teorie :)

Platí pro vás nebo pro někoho koho znáte následující?

Ani během víkendu by to nešlo uklidit. Leda by přijela četa a přistavila kontejner. Nebo dva.
5
15%
Už neuklízím. Vzdal/a jsem to. Prostě se snažím to ignorovat.
0
Žádná hlasování
Proč uklízet, když život nestojí za nic? Pořádek mi štěstí nepřinese.
0
Žádná hlasování
Můj byt je jak vězení. Nesnáším ten nepořádek, ale neumím ho uklidit.
6
18%
Uklidit umím, když má přijít návštěva, ale pak se to zase rychle vrátí zpět.
22
67%
 
Celkem hlasů : 33

Re: Jak daleko to zašlo?

Příspěvekod vegal » 0, 23. srpen, 2014, 3:50 pm

Ahoj
Koukám,že tohle je téma přímo pro mě.Je to jako bys byla u nás,když jsi psala.
Přiznávám,nikdy jsem nebyla kdo ví,jak pořádná,ale co máme prcka,je to ještě horší a poslední rok přímo katastrofický.Teď malej spí,já sedím u pc,koukám kolem sebe na rozházené oblečení,drobky všude možně,do toho jsou ještě roztrhané papíry a moje šití na stole,ale nejsem schopná se zvednout a jít něco dělat.Momentálně je to pro to,abych ho nevzbudila,pak to zase bude toho důvodu,aby tu něco nerozbil,kdybych se na chvilku vzdálila do jiné místnosti a největší důvod je ten,že sotva se vzbudí,bude to tu zase stejné :(

Ano,jde to ruku v ruce s psychikou...i když u mě je to tak,že jsem nervní právě z toho bordelu.Složím věci,dám do skříně,během pěti minut je celý foch rozházený po ložnici.Spousta věcí,které nesmím vyhodit,protože se budou jednou hodit,mi taky moc nepomáhá.Když doma řeknu,že půjdu k psychologovi,DH odvětí,že co si zase vymejšlim.

Chtěla bych to tu mít pěkné,abych mohla pozvat návštěvu,ale ty moje dokonalé známé,s dokonalými dětmi,bych přes práh nepustila.Roznesly by nás po celém městě :D
V září nastupuje malej do školky a já se těším(pokud mi ho tam vezmou i druhý den),že se pustím do úklidu,i když na to budu mít prozatím jen 4 hodiny...4 hodiny klidu na úklid,bez toho abych musela mít oči i na zádech,bez kontrolování,bez posazování na záchod každých 10 minut.
Bude to dlouhá cesta,ale snad už to dokážu.

:bye2:
Obrázek
Uživatelský avatar
vegal
 
Příspěvky: 118
Registrován: 0, 19. září, 2008, 9:22 am

Re: Jak daleko to zašlo?

Příspěvekod Janička » 0, 24. srpen, 2014, 1:29 pm

Můžu zcela popravdě říct, že špínu jsem doma nikdy neměla. Myslím tu opravdovou nechutnou špínu. Na tohle poznání jsem přišla letos, když jsme uklízela dům svého příbuzného, který byl po vážné nehodě a já byla ta trubka, která mu šla vybrat poštu, nakrmit psa atd. Holky, to byl zážitek jako z nejšťavnatějších dílů Máte doma uklizeno. Měla jsem sto chutí popadnout psa (stejně nechutného jako dům) a zavřít a nechat to být. Ale příbuzný se měl vrátit z nemocnice ve stavu, kdy i v dobře uklizené a fungující domácnosti by bylo na hraně, aby se o sebe postaral (umýt, oblíct), takže jsem to tam nakonec uklidila. Lída psala na úvod, že myslí, že v některých domácnostech podlaha lepí - tak tady nejen že nebyla poznat barva podlahy, ale ani materiál - jestli je to dřevo, dlažba nebo lino se poznat nedalo. Nádobí? Osobně bych ho vyházela, i to zbylé "čisté" ze skříněk (ale netroufla jsem si vyhazovat cizí věci). Vyškrabala jsem zbytky zaschlé i plesnivé, všechno namočila do vany a pak drhla - tolik písku a drátěnek nekoupím za rok, co jsem spotřebovala za den. Uvnitř ! kuchyňských skříněk centimetr prachu (nekecám), sporák jsem oškrabovala nožem, abych se dostala na dolní vrstvy. Pak jsem nakoukla za sporák - to teda byla síla. Odsunula jsem ho a vybrala zpoza něj 3 (slovy tři) kýble jakési nechutné hmoty - co tam za léta asi napadalo, to tam zůstalo. Všude haldy špinavých hadrů - ale ne běžně ušpiněné oblečení - jako byste svlékli polovinu bezdomovců z Prahy a naházeli to na zem, chvíli po tom šlapali v botách, pak v tom chrápal chlupatý pes.... Fuj, fuj, fuj, fuj.... Dovedete si představit ten smrad? Co bylo v ledničce a špajzce ani popisovat nebudu. Věřit mi nemusíte, kdybych to nezažila, taky bych nevěřila.
Takže dámy, kdo píšete nebo myslíte, že jste měly doma špínu - houby jste měly! Já měla doma bordel, binec, nepořádek, chaos, ale špínu fakt nikdy.
Uživatelský avatar
Janička
 
Příspěvky: 565
Registrován: 0, 5. leden, 2014, 9:04 pm

Re: Jak daleko to zašlo?

Příspěvekod Stefinka » 0, 24. srpen, 2014, 1:41 pm

Janička teda, velice ti děkuju, já jsem si myslela, že jsem bordelář a že dokud jsem nebyla na pd, tak jsem doma měla fakt často bordel, ale to co jsem mylně považovala za špínu, to asi byl slabej odvar toho, co popisuješ tady, teda fuuuuuuj, klobouk dolů, že ses na to vrhla...
Stefinka
 
Příspěvky: 494
Registrován: 0, 28. leden, 2014, 10:52 pm

Re: Jak daleko to zašlo?

Příspěvekod Krásná2 » 0, 24. srpen, 2014, 2:18 pm

Janičko, to je síla, já ti věřím, že takové domácnosti existují. Byla jsem se s dětmi podívat na jednom statku, kde žije chlap se 2 malými syny. Chtělo se mi brečet když otevřeli dveře do domu, nakoukla jsem a zhrozila se toho, co se mi skýtalo k vidění. Defakto něco obdobného, co jsi popsala. Padla na mě z toho taková tíseň, že jsem chtěla okamžitě pryč, ale děti byly nadšené ze zvířat. Farmář slíbil dětem, že až projdeme hospodářství, že jim dá kousek dortu. Děti se těšily na dort, pro mě další trauma. Když jsem viděla ten humus, dokázala jsem si představit uskladnění dortu a v hlavě jsem měla pouze myšlenky na to, jakým způsobem se vyhnout konzumaci dortu. Naštěstí se pak na dort zapomnělo :-) Dodnes je mi líto těch malých kluků.
Krásná2
 
Příspěvky: 10
Registrován: 0, 21. srpen, 2014, 11:03 am

Re: Jak daleko to zašlo?

Příspěvekod rozmarýnka » 0, 24. srpen, 2014, 2:35 pm

Je fakt, že každý má tu míru jinde. Co je pro mě nepořádek (a fakt je), je pro moji kamarádku nedostižný stav domácnosti. Protože bydlí ve starém malém vlhkém zatuchlém domě, kde topí malými kamny. Manžela má nepořádníka, dům plný důležitých strojů a součástek, rozestavěný nový dům, pere ve venkovní prádelně, myjou se venku. Ona mezi tím vším vaří, peče, přesazuje kytičky.. Nevyhodí jedinou věc po dětech, ani hračky, nikdy jich neměly hodně, ale něco dostaly. Jejich děti jsou šikovné, studují střední školy, nikdo by to na nich nepoznal. Jen návštěvy si děti domů nepozvou...
Nevím, jestli to té mojí kamarádce vadí. A naše děti tam rádi chodí na návštěvu, mají tu tetu rády.
Kousek po kousku to zvládnu.
Uživatelský avatar
rozmarýnka
 
Příspěvky: 929
Registrován: 0, 24. říjen, 2012, 5:04 pm

Re: Jak daleko to zašlo?

Příspěvekod Zizi » 0, 24. srpen, 2014, 2:38 pm

Reaguji na smazání příspěvku od Krásné (nebyla jsem tu, takže jsem ho nemohla přečíst), ono se to může stát, že se jeví, že příspěvek (jakýkoliv) nikoho neoslovil, ale mnohokrát jsem se přesvědčila, i po delší době, že jsem něco napsala, nikdo na to nic, ale po čase se přece jenom nějaká reakce dostavila, o to víc to bylo překvapivé. Musíme být trpělivější, i když někdo si něco jenom přečte a nereaguje, neznamená to, že by o těch napsaných slovech nepřemýšlel nebo si z nich nevzal něco pro sebe. :give_rose:
Já jsem o "svém nepořádku" taky psala v "jsem tu nová", už skoro před dvěma lety...a též nepřestávám být vděčná Lídě, za toto fórum. Osvobodilo mě.
To jediné, co máme, je TEĎ
Uživatelský avatar
Zizi
 
Příspěvky: 4251
Registrován: 0, 20. listopad, 2012, 7:27 pm

Re: Jak daleko to zašlo?

Příspěvekod Ojinka » 0, 25. srpen, 2014, 12:40 am

Rozhodla jsem se napsat i já. Nemohu říct, že bych doma měla nějaký vyloženě nepořáek. Mám takové stavy, že vygruntují byt pár dnů to udržují potom mám třeba den až dva binec, a pak to zase dám do pořádku. Ale problém mám ve svých věcech. Často chci něco udělat, začnu toho dělat více, nedodělam atd.... Pořád něco začínam a pořád to nedotáhnu do konce. Je elan, projde několik dnů a je to tatam.
Mým největším problémem (Dh si ze mně dělal srandu, že to vše hromadím, abych měla v duchodů co dělat, no momentálně už si z toho srandu neděla) je hromadění všelijakých časopisu (jednou týdně si kupují časopis, který max.prohlídnu, založím, že se k němu vrátím až bude čas, plus mám i jiné časopisy), knížek (pravidelně rok co rok si vozím knihy s dovolené, jen za letošní rok jsem si přivezla 21 kníh a k tomu kupují přes rok také další), různých receptu. Pořád mám potřebu kupovat ( s doměnkou, že to vše spotřebují) různé kancelářské věci jako jsou barevné papírky, propisky, fixy, desky, folie, bloky, sešity atd. Dh už mi to zakazuje kupovat, vyloženě už si to kupují tajně (naposledy v pátek v kaufl.měly jakoby takové desky na zip za 15 Kč no nekup to. Koupila jsme si rovnou 2). Jinak mám také spoustu restu (nevyvolané fotky, spoustu věci v PC, různé papírky atd.) Naštěstí místo na to zatím mám. Máme velkou obývací stěnu, kam si to mohu dávat, také obrovskou knihovnu, a takovou kancelářskou skřínku, ale pokud to půjde tak i nadále, tak fakt nevím kam to budu skladovat. Zatím postupují tak, že všechny recepty (bud, co jsou vytrhané už, nebo časopisy) listují a opravdu si beru jen recepty, co chci zkusit. Co se osvědčilo si dávam stranou a chci si z toho udělat jen takové své recepty. Bude to na dlouho. S časopisami mám v plánu následovně: také chci je tak nějak přečíst, co je užitečné vytrhat a zase nějak založit, at se to neválí, zbytek vyhodit. No a s knížkami: to chci přečist a uvést to v praxi (ale mám knížky psychologické, různé pro domácnost, pro ženy nějaké rady atd tak se to čte pomalejíc a hlavně nemám na to nějak čas). K tomu chodím do knihovny, kdy si půjčují spousty knih. A potom jsem z toho tak akorat ve stresu. No kdoví, zdá to není nějaká už nemoc? :swoon:
Prostě mám toho moc a vše takové užitečné, že kdybych jen čtvrtinu toho uplatnila do života, tak si mohu tleskat, spoustu věci bych si sama usnadnila. Ale bohužel, jen další věci kupují aniž ty předtím nějak používam.
Celkově mám problém s časem (hlavně, že mám na to také knihy. Stačí se podívat do knihovny a hned na mně vyskočí název knihy Jak získat čas. A tak bych mohla pokračovat). Celý den se mi zdá, že jen kmitam, ale není to vidět ani předemnou ani zamnou. Asi bud pomalu dělam, nebo to mám vše nějak hooodně špatně rozvržené a nějaký špatný systém.
Zkrátka je toho moc, co bych ráda udělala, ale nějak se mi zdá, že v podstatě stojím na místě.

A co vy??? Je tu také některá, co miluje tyto věci??? Pokud ano, tak jak se stím popereme??? Hm, holky, kdyžtak rady sem, děkují :)
ČAS NIKDY NEVYMAŽE VZPOMÍNKY NA DObROU KOČKU, STEJNĚ JAKO ŽÁDNÝ KARTÁČ NIKDY NEVYČEŠE VŠECHNY JEJÍ CHLUPY Z POHOVKY :( :( :(

Kočky kolem nás chodi tíše, potichoučku našlapují v přítmí. Vidí je jenom ten, kdo má srdce otevřené...
Ojinka
 
Příspěvky: 75
Registrován: 0, 8. srpen, 2011, 1:20 pm

Re: Jak daleko to zašlo?

Příspěvekod Malvína » 0, 25. srpen, 2014, 8:27 am

Jo! Já! :lol: Pomalinku se tím prokousávám, ale jde to ztuha!

Příspěvek Krásné jsem bohužel taky nestihla přečíst. Já osobně to dělám tak, že při kojení si příspěvky přečtu, pak jdu něco dělat a přemýšlím při tom, na co bych mohla a jak zareagovat, - a potom při kafi napíšu případnou reakci. Takže taky nereaguju hned, to při kojení jde těžko.
Všechno je tak, jak má být.
Uživatelský avatar
Malvína
 
Příspěvky: 1643
Registrován: 0, 29. říjen, 2008, 10:05 am

Re: Jak daleko to zašlo?

Příspěvekod Enigma393 » 0, 25. srpen, 2014, 9:11 am

Ojinko a Malvíno,taky jsem to tak měla, u mně to přešlo samo, asi věkem. Po přihlášení na pojdte dál před asi pěti lety jsem vyhazovala staré časopisy, a když jsem si uvědomila, co je v nich peněz, přešlo mně to nakupování tak nějak samo. Teď mi chodí poštou jen Biozahrada v obrazech a stačí to. Jako prevenci před nechtěnými nákupy si na cesty beru čtení z domu.
Ještě jsem si včera vyčetla na fb že paní měla dotaz- první den na dovolené ,,musela'' zavolat do práce, a připomenout jim... Doma seděla, kolem sebe nepořádek, dovolená, a nešlo jí pustit se do ůklidu. Dostala radu, že se vlastně chová jako nešťastné, bezradné, malé dítě, a tak si má z pozice milujícího dospělého to malé dítě v sobě obejmout, uklidnit a říct mu.,,Poď, pomůžu Ti, spolu to zvládneme''
Nevím, jestli jsem to napsala tak, aby to bylo k pochopení, moc to neumím vyjádřit, ale tato rada byla jako napsaná pro mně. Moc mi to pomohlo pohnout doma s úklidem. Jdu v něm pokračovat. :give_heart: :give_heart: :give_heart:
,,Ve vzpomínkch si občas udělejte úklid. Vymeťte zbytečné,spalte chmurné,oprašte příjemné a vyleštěte radostné zážitky své minulosti.¨ Anatole France
Enigma393
 
Příspěvky: 13
Registrován: 0, 13. listopad, 2009, 10:39 pm
Bydliště: Prostejov

Re: Jak daleko to zašlo?

Příspěvekod rozmarýnka » 0, 25. srpen, 2014, 12:54 pm

Ojinka: Mně od kupování časopisů pomohlo Pojdte dal. V časopisech jsem hledala rady, jak domácnost zvládnout, jak zhubnout a tak. A to jsem našla tady. Ale tolik obrázků tady není, to je fakt. Ale je to pro mě smysluplnější.

Tedy časopisy kupujeme - dětem, církevní, občas nějaký o zahradě. Něco schováváme, něco dáváme do sběru.
A knihy - to jsme teď hodně omezili. Chodíme do knihovny, přečteme toho fakt hodně. A doma mi to pak nepřekáží. A k tomu mi pomohlo, když jsem paradoxně loni některé knihy vyhodila (odnesla jsem je do knihovny). A teď, když mám choutky koupit knihu, tak si to hodně rozmyslím. Máme na ně málo místa - celou stěnu v obýváku narvanou knížkama :lol:

A s těmi věcmi z papírnictví - taky se mi to líbí, ale když pak vidím, že toho máme dost (když pravidelně probírám zásoby), tak nekoupím další. Raději si kup něco hezkého - nějakou parádu. Ale to neumím ani já :mrgreen:
Kousek po kousku to zvládnu.
Uživatelský avatar
rozmarýnka
 
Příspěvky: 929
Registrován: 0, 24. říjen, 2012, 5:04 pm

PředchozíDalší

Zpět na Denní tipy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron