archiv zvyk na březen - ke kořenům

Každý všední den tu najdete jeden tip na uklízení. Když si představíte, že tisíc jiných žen dneska uklízí ve skříni v předsíni, možná se dáte zlákat ;-)

Tip pro nováčky: tady začněte, když chcete akci bez teorie :)

Kde je počátek našich problémů?

Nakupujete rádi v akcích?
32
11%
Koupíte často věc jen proto, že by se někdy mohla hodit?
7
2%
Máte od některých věcí více kusů, i když potřebujete jen jeden?
15
5%
Musíte z jídelního stolu nebo židlí před každým jídlem odstranit stálou kupku věcí, kterou tam po jídle zase vrátíte?
13
4%
Hromadí se vám podobná kupka na gauči?
14
5%
Musíte z postele odstraňovat různé věci než jdete spát?
16
5%
Zvykli jste si odkládat věci na zem, protože jinde není místo?
9
3%
Máte v bytě užší uličky kvůli odloženým věcem?
7
2%
Máte v tuhle chvíli v bytě viditelně odložené věci, které jsou na tom nesprávném místě už víc jak několik týdnů?
24
8%
Nechce se vám chodit domů kvůli nepořádku?
5
2%
Máte v bytě místa, která nikdy neuklízíte, protože máte pocit, že to nezvládnete?
15
5%
Kupujete někdy věci, o kterých víte, že je doma máte, jen nevíte kde?
11
4%
Necháváte často používané věci mimo skříně, protože se dovnitř nevejdou?
14
5%
Máte ve skříních oblečení, které nenosíte nebo je vám malé?
43
14%
Máte na dně prádelního koše/koše na žehlení/spravování věci, které jsou tam už několik měsíců?
27
9%
Máte na stole u počítače nádobí nebo odpadky, které tam byly už včera?
10
3%
Máte v kuchyni nějaký kus nádobí, který jste chtěli umýt už před dvěma dny?
11
4%
Zranili jste se vy nebo vaše rodina někdy kvůli nepořádku?
4
1%
Cítíte při pohledu kolem sebe beznaděj?
11
4%
Jste často na internetu, protože pak ty věci kolem sebe nevidíte?
12
4%
 
Celkem hlasů : 300

archiv zvyk na březen - ke kořenům

Příspěvekod Lída » 0, 2. březen, 2014, 11:36 am

Ráda bych, abychom v březnu více mysleli :mrgreen:

Někde v sobě máme příčinu našich problémů s udržením pořádku. Někdo sem chodí, protože mu malé dítě obrátilo život vzhůru nohama. Někdy to není dítě, ale dlouhý pobyt doma, který nemá jasný denní rozvrh. Někdo má problémy s nakupováním. Někdo nakupuje, protože je smutný. Někdo, protože mu hromadění věcí dodává jistotu. Někdo už uklízení vzdal, protože je to příliš velký úkol. Možná už doma po věcech občas šlape, nebo je do nějakého pokoje prostě hodí a zavře dveře.

Někdo neuklízí, protože jeho rodiče uklízeli pořád. Něčí rodiče neuklízeli skoro nikdy.

Každý má své důvody a bylo by fajn si o nich popovídat, najít ten náš a promyslet, jak ho zdolat a změnit. Nevěřím na říkanku bordel v bytě šťastné dítě. Většinou když uklidíme v jedné místnosti, dítě si ji zabere a začne si hrát TAM. Uklízení s malými dětmi je určitě těžší, ale jsou lidé, kteří mají uklizeno i s malými dětmi, a lidé, kteří žijí sami, a uklizeno nemají.

Jak to máte vy?

Když uklidíte, cítíte se v takovém bytě dobře, nervózně, nebo beznadějně (že to stejně nevydrží?)
Chcete mít uklizeno kvůli sobě, nebo kvůli někomu jinému?
Uživatelský avatar
Lída
Site Admin
 
Příspěvky: 1362
Registrován: 0, 27. srpen, 2008, 12:40 am

Re: zvyk na březen - ke kořenům

Příspěvekod Lucci » 0, 3. březen, 2014, 10:19 am

Ahoj,
tak ja jsem na tom, zda se, docela dobre. Z nabizenych moznosti jsem vybrala jen dve.... nakupuju rada v akcich (kdo ne? :shock: :dontknow: ) a mam ve skrini obleceni, ktere nenosim.

Take neverim na rikanku bordel v byte, stastne dite... uz proto, ze ja jako mama bych v byte plnem neporadku stastna nebyla. Nerikam, ze mam naklizneno, nemam. Skrin s oblecenim uklidim 2x rocne, po uklizeni se mi chvili dari drzet hromadky a kominky, ale nakonec je to pel-mel, kdy lezi kosile na tricku a pod kalhoty... sice slozene a nezmackane, ale zmatene. Kdyz uz nemuzu najit triko, co fakt nutne potrebuju, prichazi na radu akce uklid, kdy vsechno vytaham ven, poskladam do kominku podle druhu, vyhazim tak 5ks neceho, co uz fakt nechci a zas mam pul roku uklizeno. :mrgreen: To same je to s oblecenim deti a se spajzem. :blush2:

Nicmene... kazdy vecer mame doma uklizeno. Nikde zadne hracky, i kdyz u deti se samozrejme sem tam nejaka valí na zemi ci na stole. Nikde hromady letaku, nevybalena taska, neumyte nadobi nebo neuklizeny nakup. Proste proto, ze mi to vadi. Mam rada pohled na uklizene plochy a rada vstavam do uklizeneno. Chci si rano varit caj a ne nejprve myt nadobi od vecere. :dontknow: Na druhou stranu me moc netrapi prach :blush2: nebo neumyta okna. :dontknow:
Samozrejme to neni stoprocentni, taky necham hrnek v obyvaku do rana nebo se mi taska s oblecenim od kamaradky uz druhy den vali u kresla... :winkextra:

Takze abych Lide odpovedela:
V uklizenem byte se citim dobre, rozhodne ne beznadejne. :)
Uklizeno chci mit hlavne kvuli sobe, kvuli detem... aby se naucili uklizet a pomahat v domacnosti. No a taky kvuli tomu, abych necekane navsteve směle mohla říct "Pojďte dál!" :thank_you: Coz se mi diky tipum a radam na PD daří. DÍKY! :give_rose:
Kdo mlčí, nemusí vždy souhlasit. Možná jen nemá chuť diskutovat s idioty.
Lucci
 
Příspěvky: 236
Registrován: 0, 15. září, 2008, 8:00 am

Re: zvyk na březen - ke kořenům

Příspěvekod RomanaK » 0, 3. březen, 2014, 10:29 am

Lucci - to je krásně napsané :)
ObrázekObrázek
Obrázek
Uživatelský avatar
RomanaK
 
Příspěvky: 693
Registrován: 0, 12. únor, 2010, 3:54 pm

Re: zvyk na březen - ke kořenům

Příspěvekod mint » 0, 3. březen, 2014, 10:38 am

Tak já bych v současné době zatrhla jen to nakupování v akcích - ovšem jsem si spočítala kolik bodů by to bylo před příchodem na PD - 11 :blush2:

Já jsem neuklízela protože jsem s depresí cítila beznaděj ohledně všeho... protože nemá smysl vůbec ráno vstát tak proč by mělo smysl uklízet... natož pokud to zahrnovalo představu, že to budu uklízet několik dní a pak se to stejně zabordelí (jen jsem totiž stěhovala bordel a nevyhazovala). No a pak jsem přišla sem, zkusila jsem to a zjistila, že mi to uklizeno kolem sebe pomáhá i s lepší náladou. Najednou se ztratila aspoň ta beznaděj z bordelu. :s9662:
"Je lepší zapálit svíčku, než proklínat temnotu." Konfucius
"Skoč, křídla roztáhneš cestou." Ray Bradbury

ObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
mint
 
Příspěvky: 496
Registrován: 0, 22. červen, 2012, 8:57 am

Re: zvyk na březen - ke kořenům

Příspěvekod Janička » 0, 4. březen, 2014, 6:33 pm

Já před PD 9 bodů, teď 2 - koš s prádlem na zašívání se na mě vyčítavě dívá už dlouho (vždycky se vyburcuju, zašiju jednu věc a praštím s tím) a v zadní místnosti mám hromadu beden plných lejster, která je nutné roztřídit, část vyhodit, část založit. Je toho tolik, že nemám odvahu do toho jít. A nejvíc mě na tom štve to, že to není práce na dvě hodiny, ale na dva tři dny (což nemám) a když jsem to zkusila po kouscích, tak jsem skončila na tom, že jsem měla po celé místnosti kupičky, další dny jsem se na to nedostala a kupičky jsem pak další týden naštvaně shrnula zpátky do krabic. To je moje veliká ostuda, která se mi hromadí min. od roku 2005 tuším. Vždycka na podzim si říkám - přes zimu to zvládnu a hle - je zase skoro jaro a pořád to tam straší. Takže tohle pojmu jako osobní výzvu a slibuju si tady takhle veřejně, že to do ...ehm... konce března dokážu a zvítězím. A pak už nebudu mít pocit, že doma něco nedokážu! A pak taky musím trochu převychovat DH, který si myslí, např. že elektrody v kuchyni u kamen jsou dekorací, po níž touží každá žena.
Nejsem trochu mimo téma? :oops:
Uživatelský avatar
Janička
 
Příspěvky: 590
Registrován: 0, 5. leden, 2014, 9:04 pm

Re: zvyk na březen - ke kořenům

Příspěvekod Lída » 0, 15. březen, 2014, 3:08 pm

Zkusím přidat ještě pár otázek :)

Kdyby vám někdo navrhl, ať jedete na týden pryč, že vám uklidí, přebytečné věci vyhodí, něco dá do bazaru nebo na charitu, a vy se budete moct vrátit do uklizeného, jak byste se cítili? Brali byste to jako vysvobození? Nedovolili byste to, protože byste se styděli? Panikařili byste, protože ty věci k vám prostě patří?
Pamatujete si, kdy nebo proč ten problém začal?
Nakupujete, když jste ve stresu nebo nešťastní? Pomáhá vám nakupování věcí s nějakým problémem? Třeba se cítíte šťastnější, na chvilku zapomenete na problémy, dává vám to pocit, že za to stojíte, máte pocit, že když si ně co konkrétního koupíte, váš život to změní a bude lepší?
Máte rádi společnost, nebo je hromadění věcí a neuklízení něco jako dobrovolná bariéra, která drží svět okolo vás ve větší vzdálenosti?

Nemít doma uklizeno neznamená, že je někdo líný. Může to být reakce na nějakou životní situaci. Může to být nenápadné, a pak to v jednom okamžiku přeroste člověku přes hlavu. Důvodem může být deprese, ztráta někoho blízkého, ztráta práce, osamělost, kterou si člověk kompenzuje nakupováním a neochotou zbavit se věcí. "Ty věci jsou tady se mnou, nikdo jiný tady není, když je mi smutno."

Možná to pramení z malé sebedůvěry. "Co když to vyhodím, a budu to potřebovat? A co když na to potom nebudu mít peníze a nebudu mít jak je vydělat?"

Panikaříte někdy při uklízení? Ne proto, že vám to děti třeba hned za zády "kazí", ale proto, že je vám nepříjemné se věcí zbavovat? Že to přináší nejistotu, jestli děláte správně?

Máte pocit, že si tak nějak zasloužíte být v nepořádku?

Nevěřím, že život v neuklizeném domě vždycky znamená, že je majitel líný. A myslím, že všichni, kdo se snaží se změnit zaslouží Obrázek, protože to znamená mít odvahu postavit se věcem a pocitům, které nás do téhle situace dovedly.
Uživatelský avatar
Lída
Site Admin
 
Příspěvky: 1362
Registrován: 0, 27. srpen, 2008, 12:40 am

Re: zvyk na březen - ke kořenům

Příspěvekod rozmarýnka » 0, 15. březen, 2014, 9:54 pm

Lída: Je to dobré k zamyšlení, budu o tom přemýšlet. Díky.

No, neměla bych jistotu, jestli by dotyčný nevyhodil i to, co budeme potřebovat. Často tvoříme z děravých ponožek (oblečky pro panenky), z obalů od čokolád a tak. Ale kdybych si to uklidila a označila, tak to nepořádek není.
Jen se bojím, že v mé šatní skříni by zbylo jen pár kousků.
Ale kdyby chtěl někdo přebrat oblečení u našich holek, líbala bych mu ruce. :lol:
Kousek po kousku to zvládnu.
Uživatelský avatar
rozmarýnka
 
Příspěvky: 930
Registrován: 0, 24. říjen, 2012, 5:04 pm

Re: zvyk na březen - ke kořenům

Příspěvekod Lída » 0, 16. březen, 2014, 12:34 pm

:) koukám na Sběrače (Hoarders, něco je i na uložto), a vyhazuju už třetí týden :mocking: A to u nás nejsou úzké uličky a oblečení na zemi, ale někde v hlavě mám to "to by se mohlo hodit" taky. Takže probírám skříně, a když "se to nehodilo" už rok, letí to, i když je to malá věc a v podstatě nepřekáží.
Seriál doporučuju, je to něco jiného než Máte doma uklizeno a připadá mi to mnohem lepší - není to jen o uklízení, ale o tom, proč k tomu vůbec došlo.
Uživatelský avatar
Lída
Site Admin
 
Příspěvky: 1362
Registrován: 0, 27. srpen, 2008, 12:40 am

Re: zvyk na březen - ke kořenům

Příspěvekod mint » 0, 16. březen, 2014, 8:07 pm

Lído to jsem taky pár dílů viděla a je to fakt zajímavý když tam lidi vyprávěli co je k tomu vlastně vede... Díky PD jsem se naučila vyhazovat právě i ty malé věci - házím je do tašky abych viděla jak je velká když se těch malých "potřebných" věcí nahromadí tolik. No někdy přemýšlím nad tím co vlastně opravdu potřebuju denně nebo aspoň jednou za měsíc a ono toho ani tak moc není... Dřív jsem měla skříně přeplněné, teď už máme tak normálně "obsazené", místy i celkem vzdušno a nic nám nechybí :s9662:
"Je lepší zapálit svíčku, než proklínat temnotu." Konfucius
"Skoč, křídla roztáhneš cestou." Ray Bradbury

ObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
mint
 
Příspěvky: 496
Registrován: 0, 22. červen, 2012, 8:57 am

Re: archiv zvyk na březen - ke kořenům

Příspěvekod Stefinka » 0, 2. duben, 2014, 8:55 pm

Tak jsem právě objevila toto témátko a neodolám také přispět,i když trochu se zpožděním.... Označila jsem 6 bodů, což je sice stále dost, ale mě osobně to překvapilo, že toho není mnohem více, protože jsme si jistá, že před PD bych označila určitě jednou tolik. Nevím, co mě k tomu bordelu vedlo nebo nevedlo, myslím, že u mě to asi bylo z velké části o lenosti, jsem od přírody líný člověk, těžko se to přiznává, ale nepřipadá mi na místě, abych tu sobě nebo vám něco nalhávala a vzhledem k tomu, jak hodně jsem se zlepšila, už se nemusím stydět za to, co bylo, protože je důležité to, co je teď a teď prostě cítím, že to co mám doma už není bordel nebo nepořádek. Samozřejmě to stále není 100%, co bude chtít ještě hodně práce, abych to dotáhla někam, kde už to bude chtít jenom pravidelné udržování, stále ještě tápu co se týče vyhazování a přemisťování věcí, hledání věcem nové místo a udržování čistých hotspotů apod., ale je to každopádně o 100% lepší, než to bylo dřív, cítím to tak a jsem za to strašně moc ráda.... Myslím, že velký díl také sklízí moji rodiče, nechci svoji lenost určitě na někoho házet, ale celý život nás do uklízení někdo nutil, já vím, že děti mají doma pomáhat a naučit se aspoň to základní, uklízet si svoje věci a vím, že mít hadry hozené přes židli, ve skříni chaoz v oblečení, kdy to mamka pracně vyžehlí a ze skříně to pak vytáhnu jako sežvýkané od krav či v šuplíkách hozené sešity, tužky a já nevím co všechno bez nějakého ladu a skladu, to je bez debat, ale takové to když člověk přijde ze školy, je utahaný po sedmi nebo kolika hodinách soustředění, poslouchání, psaní a tak, chce na chvíli vypnout a první, co uslyší ve dveřích místo pozdravu je od mámy "dneska luxuješ, to je něco nepříjemného.... vždycky jsem se ohradila větou "teď jsem přišla domu, nemůžeš mi to říct třeba za hodinu?" Je těžko pochopitelné, že škola a povinnosti s tím spojené (ne že bych byla šprt sedící pořád nad učením, naopak, utíkala jsem od toho jak jenom jsem mohla a radši jsem prolejzala se čtyřkama bez učení, než mít dvojky se šprtáním, zase moje lenost a jiné zájmy v určitém věku), jsou taky určitý typ práce? Stejně jako rodiče chodí do práce, student chodí do školy, myslím, že i ta doba v té školy se někdy dá skoro přirovnat normální pracovní době a myslím, že i to dítě si zaslouží po škole chvíli vypnout, hodit taškou do kouta a teprve pak třeba jít něco dělat, případně jít ven a pak třeba dělat ty úkoly a tak... A už jsem chodila domů s nechutí, co mě zase čeká na práci, čím mě máma zaúkoluje a to věčné nucení nějaké uklízení doma se mi tak zprotivilo, že asi mi ta nechuť zůstala. Když jsem se pak odstěhovala s přítelem (dh), tak jsem přestože jsem k tomu byla doma vedená, neměla uklizenou domácnost, jen jsem si to možná částečně myslela, měla jsem uvařeno, měla jsem vypráno, vyžehleno,utřený prach, umyté nádobí (a že to někdy byla pořádná hora ve dřezu,než jsem to udělala) a měla jsem pocit, že základní věci zvládám a že mám hotovo...ale nikdy jsem neviděla takové ty další věci, co asi máma někdy, když jsem u toho nebyla, dělala, jako mytí trouby, omývání kachliček a já nevím, co všechno, teď mě zrovna nic nenapadá... když má pak člověk svojí domácnost, zjistí, kolik je to vlastně práce, kterou jako dítě nemuselo dělat, dělali jsme jenom takové to základní a mně trvalo, než jsem si toho všimla, než mi to jakoby došlo... i manžel mě ze začátku dost deptal dotazy: "co jsi všechno dneska doma dělala", já byla bez práce, tudíž celé dny doma, případně pak těhotná a on chodil do práce (nikdy se příliš nezapojovat, přestože byl co se týče úklidu docela puntičkář). S prvním dítětem pak nastal chaoz, měla jsem pocit, že nestíhám nic krom praní a žehlení plen a kojení, nevěděla jsem, co dřív, vařit nepřipadalo v úvahu a ostatní úklid byl odsunut někamdo pozadí, trvalo mi, než jsem dostala ten správný grif a netrvalo mi přebalování a podobné věci tak strašně dlouho, tchýně pomáhala želit, občas přivezla něco k jídlu, zkrátka připadala jsem si jako totální břidil... pak jsem se teprve naučila pořádně vařit, postupně jakštakš se vracela do normálu, ale do toho svého normálu. Teprve s druhým dítětem jsem vše zvládala už s přehledem, to co mi dřív trvalo dlouho už byla teď maličkost, druhé dítě i více spací, takže více stihnutého, nicméně stále jsem pokulhávala s hloubkovým úklidem a měla uklizeno jenom tak na oko, na povrchu a jenom to denní základní, ne to co jsem "neviděla". Až to vyvrcholilo v zoufalství, kdy mi to přerostlo přes hlavu a začalo mi to vadit a tak jsem zabrousila a do vyhledávače dala něco jako "jak uklízet" a narazila na PD a od té doby je moje domácnost strašně moc lepší, dělám i věci, které jsem nikdy dříve neuklízela, notabene mě to třeba ani nenapadlo a jsem na to strašně moc pyšná, jsem pyšná sama na sebe, že jsem udělala takový pokrok a věřím a doufám, že to dotáhnu do konce, i kdyby to mělo trvat spoustu týdnů a měsíců, ale už věřím tomu, že to zvládnu a hlavně, že už se nikdy nevrátím k tomu, co bylo dřív a budu to udržovat, že konečně si po sedmi letech, co tu žiju můžu říct, že můžu pozvat nezvanou návštěvu (když pominu hračky, drobky od dětí a tak,což každý normální člověk pochopí), alespoň teda většinou :-) Předtím to nešlo, doháněla jsem v pěti minutách to, co se tu hromadilo týdny a to se přirozeně nedalo, takže přesně jak se tu píše, rychle někam hodit bordel za zavřené dveře a teď vím,že můžu nechat všechny dveře dokořád a nic tak strašného tam nikdo neuvidí :-) Takže děkuji PD za to, že něco takového vůbec existuje a že žena může i v této oblasti získat sebevědomí, ať už důvody pochází odkudkoliv... a omlouvám se za tenhle slohový útvar, co jsem tu zplodila, ale nějak to ze mě šlo samo :-)
Stefinka
 
Příspěvky: 536
Registrován: 0, 28. leden, 2014, 10:52 pm

Další

Zpět na Denní tipy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron